ŘEKY A JEZERA
Voda utváří naši krajinu v podobě řek, jezer a mnoha typů mokřadů, z nichž každý představuje stanoviště pro mnoho jedinečných druhů rostlin a živočichů. Například tekoucí voda v řekách a stojatá voda v jezerech hostí různé druhy typických druhů, které jsou těmto podmínkám přizpůsobeny.
Sladkovodní ekosystémy – na rozdíl od mořských a pobřežních ekosystémů ovlivněných slanou vodou – hrají významnou roli v našem každodenním životě: jsou zdrojem pitné vody, potravin a dopravy, zmírňují povodně a sucha, podporují zemědělství a čistí vodu a poskytují důležité rekreační a vzdělávací prostředí.
Naše řeky a jezera však čelí celé řadě hrozeb, včetně znečištění a výstavby nádrží a přehrad. Zejména přehrady brání pohybu ryb a mění životní prostředí mnoha říčních druhů.
Řada sladkovodních stanovišť a místních druhů je chráněna podle směrnic o přírodě EU, což je právní rámec, který se promítá do vnitrostátních právních předpisů všech 27 členských států Evropské unie.
ŘEKY A JEZERA
Voda utváří naši krajinu v podobě řek, jezer a mnoha typů mokřadů, z nichž každý představuje stanoviště pro mnoho jedinečných druhů rostlin a živočichů. Například tekoucí voda v řekách a stojatá voda v jezerech hostí různé druhy typických druhů, které jsou těmto podmínkám přizpůsobeny.
Sladkovodní ekosystémy – na rozdíl od mořských a pobřežních ekosystémů ovlivněných slanou vodou – hrají významnou roli v našem každodenním životě: jsou zdrojem pitné vody, potravin a dopravy, zmírňují povodně a sucha, podporují zemědělství a čistí vodu a poskytují důležité rekreační a vzdělávací prostředí.
Naše řeky a jezera však čelí celé řadě hrozeb, včetně znečištění a výstavby nádrží a přehrad. Zejména přehrady brání pohybu ryb a mění životní prostředí mnoha říčních druhů.
Řada sladkovodních stanovišť a místních druhů je chráněna podle směrnic o přírodě EU, což je právní rámec, který se promítá do vnitrostátních právních předpisů všech 27 členských států Evropské unie.

SLADKOVODNÍ STANOVIŠTĚ
Sladkovodní stanoviště se v Evropě značně liší v závislosti na klimatu a geologii. Trvalé vodní plochy, které existují po celý rok, jsou soustředěny především v severní a atlantické části Evropy, zatímco dočasné, které jsou přítomny pouze v určitých částech roku, jsou typičtější pro středomořskou klimatickou oblast. V EU je chráněno celkem 20 různých typů sladkovodních stanovišť.
Rivers
V řekách se vyskytuje velká rozmanitost typů přírodních stanovišť, z nichž 10 je v EU chráněno. Chráněné říční biotopy sahají od studenovodních boreálních (severských) řek a vysokohorských alpských řek až po řeky s rozsáhlým štěrkovým dnem a vodní toky s ponořenou nebo plovoucí vegetací.
Lužní lesy jsou lesy rostoucí podél řek. V Evropě tyto lesy mohou tvořit různé druhy stromů a keřů, jako jsou vrby, olše, jilmy, jasany a tamaryšky, v závislosti na oblasti, a také z oleandrových galeriových lesů a houštin. Tyto lesy poskytují cennou potravu, úkryt a migrační koridory pro vodní i suchozemské druhy.
SLADKOVODNÍ STANOVIŠTĚ
Sladkovodní stanoviště se v Evropě značně liší v závislosti na klimatu a geologii. Trvalé vodní plochy, které existují po celý rok, jsou soustředěny především v severní a atlantické části Evropy, zatímco dočasné, které jsou přítomny pouze v určitých částech roku, jsou typičtější pro středomořskou klimatickou oblast. V EU je chráněno celkem 20 různých typů sladkovodních stanovišť.
Rivers
V řekách se vyskytuje velká rozmanitost typů přírodních stanovišť, z nichž 10 je v EU chráněno. Chráněné říční biotopy sahají od studenovodních boreálních (severských) řek a vysokohorských alpských řek až po řeky s rozsáhlým štěrkovým dnem a vodní toky s ponořenou nebo plovoucí vegetací.
Lužní lesy jsou lesy rostoucí podél řek. V Evropě tyto lesy mohou tvořit různé druhy stromů a keřů, jako jsou vrby, olše, jilmy, jasany a tamaryšky, v závislosti na oblasti, a také z oleandrových galeriových lesů a houštin. Tyto lesy poskytují cennou potravu, úkryt a migrační koridory pro vodní i suchozemské druhy.
JEZERA, JEZÍRKA A RYBNÍKY
Jezera, jezírka a rybníky jsou stanoviště stojatých vod, která obývají a využívají různé suchozemské a vodní druhy. Směrnice EU o stanovištích chrání 10 typů jezer a rybníků. Jedná se o velká, hluboká jezera, mělká jezírka a dočasné rybníky.
Jezera, jezírka a rybníky obvykle hostí místní a jedinečnou biologickou rozmanitost a jsou domovem mnoha různých rostlinných a živočišných druhů, které jsou přizpůsobeny stojatým vodám, včetně rdestů, okřehku, parožnatek, vážek, jepic, sumců (např. Silurus aristotelis) a želvy bahenní (Emys orbiculatis). Poskytují také prostředí pro rozmnožování obojživelníků, jako jsou kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a čolek velký (Triturus cristatus). Jezera a rybníky představují také zásadní stanoviště pro ptáky, zejména jako zastávky a místa odpočinku během migrace.
JEZERA, JEZÍRKA A RYBNÍKY
Jezera, jezírka a rybníky jsou stanoviště stojatých vod, která obývají a využívají různé suchozemské a vodní druhy. Směrnice EU o stanovištích chrání 10 typů jezer a rybníků. Jedná se o velká, hluboká jezera, mělká jezírka a dočasné rybníky.
Jezera, jezírka a rybníky obvykle hostí místní a jedinečnou biologickou rozmanitost a jsou domovem mnoha různých rostlinných a živočišných druhů, které jsou přizpůsobeny stojatým vodám, včetně rdestů, okřehku, parožnatek, vážek, jepic, sumců (např. Silurus aristotelis) a želvy bahenní (Emys orbiculatis). Poskytují také prostředí pro rozmnožování obojživelníků, jako jsou kuňka žlutobřichá (Bombina variegata) a čolek velký (Triturus cristatus). Jezera a rybníky představují také zásadní stanoviště pro ptáky, zejména jako zastávky a místa odpočinku během migrace.
SLADKOVODNÍ VOLNĚ ŽIJÍCÍ A PLANĚ ROSTOUCÍ DRUHY
Evropské vnitrozemské vody se mohou pochlubit nejen stovkami druhů vodních rostlin a ryb, ale také pestrou škálou bezobratlých, obojživelníků, savců a ptáků, kteří jsou na těchto vodách během svého životního cyklu závislí. Obsah živin a minerálních látek ve vodě je důležitým faktorem, který určuje, které druhy žijí v těchto sladkovodních biotopech nebo se v nich často vyskytují.
Vodní ptáci včetně kachen, hus, labutí, volavek, plameňáků a jeřábů jsou závislí na sladkovodních plochách z hlediska potravy, hnízdění a odpočinku. Mnoho vodních ptáků v Evropě je stěhovavých, například volavka červená (Ardea purpurea), která hnízdí ve střední a jižní Evropě, ale zimuje v tropické Africe.
V EU hnízdí i plameňák růžový (Phoenicopterus roseus). Přibližně 60 % jeho populace se vyskytuje v pobřežních mokřadech Středomoří s významnými hnízdními koloniemi ve francouzské oblasti Camargue a v jižním Španělsku. Plameňáci růžoví se pohybují mezi mokřady v jižní Evropě a severní Africe, která je důležitým zimovištěm a „školkou“ pro nedospělé plameňáky z Evropy.
SLADKOVODNÍ VOLNĚ ŽIJÍCÍ A PLANĚ ROSTOUCÍ DRUHY
Evropské vnitrozemské vody se mohou pochlubit nejen stovkami druhů vodních rostlin a ryb, ale také pestrou škálou bezobratlých, obojživelníků, savců a ptáků, kteří jsou na těchto vodách během svého životního cyklu závislí. Obsah živin a minerálních látek ve vodě je důležitým faktorem, který určuje, které druhy žijí v těchto sladkovodních biotopech nebo se v nich často vyskytují.
Vodní ptáci včetně kachen, hus, labutí, volavek, plameňáků a jeřábů jsou závislí na sladkovodních plochách z hlediska potravy, hnízdění a odpočinku. Mnoho vodních ptáků v Evropě je stěhovavých, například volavka červená (Ardea purpurea), která hnízdí ve střední a jižní Evropě, ale zimuje v tropické Africe.
V EU hnízdí i plameňák růžový (Phoenicopterus roseus). Přibližně 60 % jeho populace se vyskytuje v pobřežních mokřadech Středomoří s významnými hnízdními koloniemi ve francouzské oblasti Camargue a v jižním Španělsku. Plameňáci růžoví se pohybují mezi mokřady v jižní Evropě a severní Africe, která je důležitým zimovištěm a „školkou“ pro nedospělé plameňáky z Evropy.
VODNÍ SAVCI
V evropských řekách a jezerech žije také řada druhů savců, jako například emblematická vydra říční (Lutra lutra), bobr evropský (Castor fiber) a norek evropský (Mustela lutreola).
Západní populace norka evropského od poloviny 19. století výrazně klesá. V některých částech střední Evropy tento druh dokonce vyhynul v důsledku změn nebo ztráty říčních stanovišť a také v důsledku konkurence nepůvodního norka amerického.
Další vzácný vodní savec, vychuchol pyrenejský (Galemys pyrenaicus), se vyskytuje pouze v jižní Evropě (Francie, Španělsko a Portugalsko). Ačkoli dává vychuchol přednost rychle tekoucím horským potokům, občas se vyskytuje i v pomalu tekoucích vodních plochách, jako jsou kanály, jezera a bažiny. Vychuchol bohužel v některých oblastech ubývá nebo dokonce zcela vymizel.
VODNÍ SAVCI
V evropských řekách a jezerech žije také řada druhů savců, jako například emblematická vydra říční (Lutra lutra), bobr evropský (Castor fiber) a norek evropský (Mustela lutreola).
Západní populace norka evropského od poloviny 19. století výrazně klesá. V některých částech střední Evropy tento druh dokonce vyhynul v důsledku změn nebo ztráty říčních stanovišť a také v důsledku konkurence nepůvodního norka amerického.
Další vzácný vodní savec, vychuchol pyrenejský (Galemys pyrenaicus), se vyskytuje pouze v jižní Evropě (Francie, Španělsko a Portugalsko). Ačkoli dává vychuchol přednost rychle tekoucím horským potokům, občas se vyskytuje i v pomalu tekoucích vodních plochách, jako jsou kanály, jezera a bažiny. Vychuchol bohužel v některých oblastech ubývá nebo dokonce zcela vymizel.
EVROPSKÉ SLADKOVODNÍ RYBY
V evropských řekách žije více než 70 druhů ryb, které jsou chráněny směrnicí EU o stanovištích. Některé z nich jsou endemické (vyskytují se pouze v některých evropských řekách), jako například drsek rhonský (Zingel asper) a drskovec vrankovitý (Romanichthys valsanicola), který se vyskytuje pouze v povodí řeky Arges v Rumunsku.
Některé ryby překonávají velké vzdálenosti. Lososi jsou například známí svou dlouhou migrací proti proudu z moře do sladkovodních řek, kde se rozmnožují. Ohrožené druhy hlavatka obecná (Hucho hucho) a losos obecný (Salmo salar) jsou chráněny na základě směrnice o stanovištích.
EVROPSKÉ SLADKOVODNÍ RYBY
V evropských řekách žije více než 70 druhů ryb, které jsou chráněny směrnicí EU o stanovištích. Některé z nich jsou endemické (vyskytují se pouze v některých evropských řekách), jako například drsek rhonský (Zingel asper) a drskovec vrankovitý (Romanichthys valsanicola), který se vyskytuje pouze v povodí řeky Arges v Rumunsku.
Některé ryby překonávají velké vzdálenosti. Lososi jsou například známí svou dlouhou migrací proti proudu z moře do sladkovodních řek, kde se rozmnožují. Ohrožené druhy hlavatka obecná (Hucho hucho) a losos obecný (Salmo salar) jsou chráněny na základě směrnice o stanovištích.
CO DĚLÁ EU PRO OCHRANU NAŠICH ŘEK A JEZER?
Kromě směrnic EU o přírodě, které chrání ohrožené sladkovodní druhy a stanoviště, se na zlepšení stavu všech povrchových a podzemních vod v EU zaměřuje i rámcová směrnice o vodě, přijatá v roce 2000.
Ve Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 se nedávno stanovil cíl obnovit do roku 2030 alespoň 25 000 kilometrů řek EU do stavu volně tekoucích.
Informační systém o vodě pro Evropu (WISE Freshwater) poskytuje informace a údaje o stavu evropských řek, jezer a podzemních vod, o tlacích, které je ohrožují, a o opatřeních a aktivitách přijatých na ochranu vodního prostředí.
The Biodiversity information system for Europe is a partnership between
the European Commission and the European Environment Agency.