SPOLEČNĚ CHRÁNÍME EVROPSKOU PŘÍRODU
Od 60. let 20. století bylo zřejmé, že se stav evropské přírody zhoršuje: Dříve běžné a rozšířené druhy postupně mizely a řada přírodních lokalit byla poškozena nebo ztracena. Tyto devastující dopady na přírodu způsobuje rostoucí urbanizace a hospodářský rozvoj a s nimi spojené změny ve využívání půdy a moří, znečištění a výstavba infrastruktury.
Před více než 40 lety začaly evropské země v reakci na rostoucí obavy občanů spolupracovat na ochraně přírody a přírodního dědictví. Toto úsilí vyžadovalo rozhodné kroky podle jasných pravidel, kterými by se všichni řídili. Evropská unie (EU) proto přijala zvláštní právní předpisy, které mají zajistit ochranu všech druhů ptáků a většiny ohrožených živočichů, rostlin a stanovišť, z nichž mnohé jsou v Evropě jedinečné a jinde na světě se nevyskytují.

JAK EU CHRÁNÍ PŘÍRODU
Hlavními pilíři právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody, které všechny členské státy EU provedly do svých vnitrostátních právních předpisů, jsou dva právní předpisy Evropské unie nazvané směrnice o ptácích (1979) a směrnice o stanovištích (1992), společně označované jako směrnice o přírodě EU.
V souvislosti s oběma směrnicemi se uplatňuje podobný a vzájemně se doplňující přístup. Chrání:
1. Přírodní oblasti, které jsou domovem volně žijících a planě rostoucích druhů a stanovišť. Oblasti určené k ochraně jsou identifikovány podle dohodnutých vědeckých kritérií. Nazývají se lokality sítě Natura 2000 a dohromady tvoří nejrozsáhlejší síť chráněných území na světě.
2. Konkrétní druhy v lokalitách sítě Natura 2000 i mimo ně.
PROZKOUMEJTE LOKALITY SÍTĚ NATURA 2000 KDEKOLI V EU PROSTŘEDNICTVÍM PROHLÍŽEČE À NATURA 2000 NETWORK VIEWER
VÍCE INFORMACÍ JE UVEDENO VE ZPRÁVĚ KE SMĚRNICÍM EU O PTÁCÍCH A STANOVIŠTÍCH
JAK EU CHRÁNÍ PŘÍRODU
Hlavními pilíři právních předpisů EU v oblasti ochrany přírody, které všechny členské státy EU provedly do svých vnitrostátních právních předpisů, jsou dva právní předpisy Evropské unie nazvané směrnice o ptácích (1979) a směrnice o stanovištích (1992), společně označované jako směrnice o přírodě EU.
V souvislosti s oběma směrnicemi se uplatňuje podobný a vzájemně se doplňující přístup. Chrání:
1. Přírodní oblasti, které jsou domovem volně žijících a planě rostoucích druhů a stanovišť. Oblasti určené k ochraně jsou identifikovány podle dohodnutých vědeckých kritérií. Nazývají se lokality sítě Natura 2000 a dohromady tvoří nejrozsáhlejší síť chráněných území na světě.
2. Konkrétní druhy v lokalitách sítě Natura 2000 i mimo ně.
PROZKOUMEJTE LOKALITY SÍTĚ NATURA 2000 KDEKOLI V EU PROSTŘEDNICTVÍM PROHLÍŽEČE À NATURA 2000 NETWORK VIEWER
VÍCE INFORMACÍ JE UVEDENO VE ZPRÁVĚ KE SMĚRNICÍM EU O PTÁCÍCH A STANOVIŠTÍCH
OCHRANA NAŠICH PŘÍRODNÍCH LOKALIT: SÍŤ NATURA 2000
Síť Natura 2000 je největší sítí chráněných území na světě. Zahrnuje přibližně 27 000 lokalit ve 27 členských státech EU a v současné době pokrývá více než 18 % rozlohy Evropské unie a přibližně 9 % rozlohy moří. Síť chrání přibližně 1 500 typických, vzácných nebo ohrožených druhů živočichů a rostlin v EU.
Největší lokalitou sítě Natura 2000 je mořská oblast Mers Celtiques na atlantickém pobřeží Francie a naopak nejmenší je Grotta della Lovara, která chrání řadu ohrožených netopýrů v italských Alpách. K nejvzácnějším stanovištím a druhům chráněným sítí patří Pěnovcové kaskády krasových řek v Dinárských Alpách, macarát jeskynní (Proteus anguinus) a drop obojkový (Chlamydotis undulata), který se vyskytuje pouze na Kanárských ostrovech.
Prozkoumejte lokality sítě Natura 2000 kdekoli v EU prostřednictvím prohlížeče 🠦 Natura 2000 Network Viewer
Více informací najdete v Barometru Natura 2000, v často kladených dotazech k síti Natura 2000 a v dalších datech a mapách sítě Natura 2000.
OCHRANA NAŠICH PŘÍRODNÍCH LOKALIT: SÍŤ NATURA 2000
Síť Natura 2000 je největší sítí chráněných území na světě. Zahrnuje přibližně 27 000 lokalit ve 27 členských státech EU a v současné době pokrývá více než 18 % rozlohy Evropské unie a přibližně 9 % rozlohy moří. Síť chrání přibližně 1 500 typických, vzácných nebo ohrožených druhů živočichů a rostlin v EU.
Největší lokalitou sítě Natura 2000 je mořská oblast Mers Celtiques na atlantickém pobřeží Francie a naopak nejmenší je Grotta della Lovara, která chrání řadu ohrožených netopýrů v italských Alpách. K nejvzácnějším stanovištím a druhům chráněným sítí patří Pěnovcové kaskády krasových řek v Dinárských Alpách, macarát jeskynní (Proteus anguinus) a drop obojkový (Chlamydotis undulata), který se vyskytuje pouze na Kanárských ostrovech.
Prozkoumejte lokality sítě Natura 2000 kdekoli v EU prostřednictvím prohlížeče 🠦 Natura 2000 Network Viewer
Více informací najdete v Barometru Natura 2000, v často kladených dotazech k síti Natura 2000 a v dalších datech a mapách sítě Natura 2000.
OCHRANA VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLIN MIMO CHRÁNĚNÉ OBLASTI
Směrnice o přírodě EU také stanoví přísná pravidla pro ochranu druhů mimo lokality sítě Natura 2000. Například vyžadují zavedení opatření proti vyrušování hnízdících ptáků při lesnických činnostech nebo na prevenci náhodných úlovků chráněných druhů ryb při komerčním rybolovu.
Směrnice rovněž zakazují sběr, řezání, vytrhávání nebo ničení chráněných rostlin ve volné přírodě mimo lokality sítě Natura 2000. Rovněž je zakázáno chovat, přepravovat a prodávat živočichy a rostliny odebrané z volné přírody.
Podívejte se na seznam druhů chráněných podle směrnice o stanovištích a volně žijících ptáků chráněných podle směrnice o ptácích.
OCHRANA VOLNĚ ŽIJÍCÍCH ŽIVOČICHŮ A PLANĚ ROSTOUCÍCH ROSTLIN MIMO CHRÁNĚNÉ OBLASTI
Směrnice o přírodě EU také stanoví přísná pravidla pro ochranu druhů mimo lokality sítě Natura 2000. Například vyžadují zavedení opatření proti vyrušování hnízdících ptáků při lesnických činnostech nebo na prevenci náhodných úlovků chráněných druhů ryb při komerčním rybolovu.
Směrnice rovněž zakazují sběr, řezání, vytrhávání nebo ničení chráněných rostlin ve volné přírodě mimo lokality sítě Natura 2000. Rovněž je zakázáno chovat, přepravovat a prodávat živočichy a rostliny odebrané z volné přírody.
Podívejte se na seznam druhů chráněných podle směrnice o stanovištích a volně žijících ptáků chráněných podle směrnice o ptácích.
JAK POZNÁME STAV PŘÍRODY EU?
Každý členský stát EU pravidelně shromažďuje informace o svých chráněných druzích a stanovištích, aby bylo možné sledovat jejich stav. To je nezbytné pro pochopení toho, jak se druhům nebo stanovištím daří, jakým hrozbám čelí a jak navrhovat nejlepší možná opatření na ochranu. Je také základem pro analýzu trendů stavu chráněných druhů a stanovišť v celé EU.
Každých šest let podávají členské státy EU tyto informace Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA). EEA začleňuje informace do svých databází (například Evropský informační systém pro přírodu (EUNIS)) a zveřejňuje „Stav přírody v EU“ jako technickou zprávu EEA, kterou doprovází zpráva o politice Evropské komise. Poslední zpráva byla zveřejněna v roce 2020 a odhalila, že většina druhů (63 %) a stanovišť (81 %) chráněných směrnicí o stanovištích není v dobrém stavu zachování.
JAK POZNÁME STAV PŘÍRODY EU?
Každý členský stát EU pravidelně shromažďuje informace o svých chráněných druzích a stanovištích, aby bylo možné sledovat jejich stav. To je nezbytné pro pochopení toho, jak se druhům nebo stanovištím daří, jakým hrozbám čelí a jak navrhovat nejlepší možná opatření na ochranu. Je také základem pro analýzu trendů stavu chráněných druhů a stanovišť v celé EU.
Každých šest let podávají členské státy EU tyto informace Evropské agentuře pro životní prostředí (EEA). EEA začleňuje informace do svých databází (například Evropský informační systém pro přírodu (EUNIS)) a zveřejňuje „Stav přírody v EU“ jako technickou zprávu EEA, kterou doprovází zpráva o politice Evropské komise. Poslední zpráva byla zveřejněna v roce 2020 a odhalila, že většina druhů (63 %) a stanovišť (81 %) chráněných směrnicí o stanovištích není v dobrém stavu zachování.
BILANCOVÁNÍ – ÚSPĚCH A PŘETRVÁVAJÍCÍ VÝZVY
Koordinované úsilí o zachování evropského přírodního dědictví přineslo řadu úspěchů:
- Za posledních 30 let se území chráněné z důvodu ochrany přírody v EU více než ztrojnásobila.
- Stav více než poloviny druhů ptáků v EU je nyní stabilní díky ochraně a cíleným akcím na ochranu, a to navzdory výraznému hospodářskému růstu v posledních 40 letech.
- Některé ohrožené druhy se dostávají zpět z hranice vyhynutí, například rys iberský a orlosup bradatý.
- Stále častější jsou postupy hospodaření s půdou, které mají přínos pro přírodu i pro lidi.
- Zlepšily se znalosti evropské biologické rozmanitosti, což vedlo k lepším a účinnějším akcím na ochranu.
- EU investuje do ochrany přírody miliardy eur, například prostřednictvím dotačního programu LIFE, což se odráží ve světově nejúspěšnějších příkladech ochrany přírody.
Navzdory tomuto pokroku je před námi ještě mnoho výzev. Chceme-li zajistit, aby se dařilo lidem i přírodě, musíme řešit základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti a přeorientovat způsob výroby, spotřeby a obchodu se zbožím tak, abychom přírodu podporovali a neničili ji. Důležitými kroky v tomto směru jsou Zelená dohoda pro Evropu a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.
BILANCOVÁNÍ – ÚSPĚCH A PŘETRVÁVAJÍCÍ VÝZVY
Koordinované úsilí o zachování evropského přírodního dědictví přineslo řadu úspěchů:
- Za posledních 30 let se území chráněné z důvodu ochrany přírody v EU více než ztrojnásobila.
- Stav více než poloviny druhů ptáků v EU je nyní stabilní díky ochraně a cíleným akcím na ochranu, a to navzdory výraznému hospodářskému růstu v posledních 40 letech.
- Některé ohrožené druhy se dostávají zpět z hranice vyhynutí, například rys iberský a orlosup bradatý.
- Stále častější jsou postupy hospodaření s půdou, které mají přínos pro přírodu i pro lidi.
- Zlepšily se znalosti evropské biologické rozmanitosti, což vedlo k lepším a účinnějším akcím na ochranu.
- EU investuje do ochrany přírody miliardy eur, například prostřednictvím dotačního programu LIFE, což se odráží ve světově nejúspěšnějších příkladech ochrany přírody.
Navzdory tomuto pokroku je před námi ještě mnoho výzev. Chceme-li zajistit, aby se dařilo lidem i přírodě, musíme řešit základní příčiny úbytku biologické rozmanitosti a přeorientovat způsob výroby, spotřeby a obchodu se zbožím tak, abychom přírodu podporovali a neničili ji. Důležitými kroky v tomto směru jsou Zelená dohoda pro Evropu a Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030.
The Biodiversity information system for Europe is a partnership between
the European Commission and the European Environment Agency.