Hory

HORY

Hory pokrývají 29 % rozlohy EU. Pět hlavních pohoří představují Alpy, Apeniny, Pyreneje, Skandinávské pohoří a Karpaty. Nejvyšším vrcholem EU je Mont Blanc ve francouzských Alpách, který dosahuje výšky 4 810 metrů.

Velkou část evropských horských oblastí (přibližně 40 %) pokrývají lesy a pastviny, které v létě spásají hospodářská zvířata. Mnoho zbývajících evropských přírodních rezervací se z velké části kvůli své odlehlosti nachází v horských oblastech.

Hory jsou domovem celé řady živočišných a rostlinných druhů, z nichž mnohé se přizpůsobily životu v extrémních podmínkách. V evropských horských oblastech žije více než 2 500 druhů a poddruhů rostlin a mnohé z nich se nevyskytují nikde jinde.

Horské ekosystémy jsou však ohroženy opouštěním půdy, intenzifikací zemědělství, rozvojem infrastruktury a neudržitelným hospodařením. Ve srovnání s nížinnými ekosystémy jsou horské oblasti také citlivější na negativní dopady změny klimatu.

HORY

Hory pokrývají 29 % rozlohy EU. Pět hlavních pohoří představují Alpy, Apeniny, Pyreneje, Skandinávské pohoří a Karpaty. Nejvyšším vrcholem EU je Mont Blanc ve francouzských Alpách, který dosahuje výšky 4 810 metrů.

Velkou část evropských horských oblastí (přibližně 40 %) pokrývají lesy a pastviny, které v létě spásají hospodářská zvířata. Mnoho zbývajících evropských přírodních rezervací se z velké části kvůli své odlehlosti nachází v horských oblastech.

Hory jsou domovem celé řady živočišných a rostlinných druhů, z nichž mnohé se přizpůsobily životu v extrémních podmínkách. V evropských horských oblastech žije více než 2 500 druhů a poddruhů rostlin a mnohé z nich se nevyskytují nikde jinde.

Horské ekosystémy jsou však ohroženy opouštěním půdy, intenzifikací zemědělství, rozvojem infrastruktury a neudržitelným hospodařením. Ve srovnání s nížinnými ekosystémy jsou horské oblasti také citlivější na negativní dopady změny klimatu.

HORSKÁ STANOVIŠTĚ

Hory se vyznačují velmi specifickými environmentálními faktory, jako jsou strmé svahy, chudé a mělké půdy a extrémní klimatické podmínky. Velké místní rozdíly v těchto podmínkách vysvětlují, proč je rozmanitost stanovišť a druhů v horských oblastech obecně vyšší než v okolních nížinách.

Z 233 typů stanovišť chráněných v EU se 42 (téměř 20 %) vyskytuje výhradně nebo téměř výhradně v horských oblastech a dalších 91 stanovišť se vyskytuje v horských i nížinných oblastech.

Zatímco téměř polovinu našich hor pokrývajílesy, nacházejí se zde také bohaté druhy keřů a travních porostů, včetně alpínských vřesovišť a pastvin, stejně jako skalních stanovišť na srázech, kolmých stěnách a sutích. V horách se také nacházejí jedinečná sladkovodní stanoviště, jako jsou alpská jezera, rašeliniště a prameniště, a ve vyšších polohách také ledovce.

level_2_slide_1

HORSKÁ STANOVIŠTĚ

Hory se vyznačují velmi specifickými environmentálními faktory, jako jsou strmé svahy, chudé a mělké půdy a extrémní klimatické podmínky. Velké místní rozdíly v těchto podmínkách vysvětlují, proč je rozmanitost stanovišť a druhů v horských oblastech obecně vyšší než v okolních nížinách.

Z 233 typů stanovišť chráněných v EU se 42 (téměř 20 %) vyskytuje výhradně nebo téměř výhradně v horských oblastech a dalších 91 stanovišť se vyskytuje v horských i nížinných oblastech.

Zatímco téměř polovinu našich hor pokrývajílesy, nacházejí se zde také bohaté druhy keřů a travních porostů, včetně alpínských vřesovišť a pastvin, stejně jako skalních stanovišť na srázech, kolmých stěnách a sutích. V horách se také nacházejí jedinečná sladkovodní stanoviště, jako jsou alpská jezera, rašeliniště a prameniště, a ve vyšších polohách také ledovce.

level_2_slide_1

HORSKÉ VOLNĚ ŽIJÍCÍ A PLANĚ ROSTOUCÍ DRUHY

Prostřednictvím směrnice o stanovištíchchrání EU 181 druhů živočichů a rostlin, které jsou výlučně nebo téměř výlučně vázány na hory, a dalších 130 druhů, které se vyskytují jak v horských, tak v nížinných oblastech.

Hory jsou důležitým útočištěm ohrožených volně žijících živočichů a některé vysoce specializované druhy se vyskytují pouze v určitých pohořích, jako například hrabošík tatranský (Microtus tatricus) v Karpatech, kamzík apeninský (Rupicapra pyrenaica ornata) v Apeninách nebo mlok černý (Salamandra atra) v Alpách.

Mnoho druhů rostlin se přizpůsobilo životu na svislých stěnách horských útesů. Ve vysokých nadmořských výškách a na svazích se například daří známé protěži (Leontopodium alpinum).

Draví ptáci, jako například orel skalní (Aquila chrysaetos), sup bělohlavý (Gyps fulvus) a orlosup bradatý (Gypaetus barbatus), využívají k hnízdění horské skály a skalní stanoviště.

HORSKÉ VOLNĚ ŽIJÍCÍ A PLANĚ ROSTOUCÍ DRUHY

Prostřednictvím směrnice o stanovištíchchrání EU 181 druhů živočichů a rostlin, které jsou výlučně nebo téměř výlučně vázány na hory, a dalších 130 druhů, které se vyskytují jak v horských, tak v nížinných oblastech.

Hory jsou důležitým útočištěm ohrožených volně žijících živočichů a některé vysoce specializované druhy se vyskytují pouze v určitých pohořích, jako například hrabošík tatranský (Microtus tatricus) v Karpatech, kamzík apeninský (Rupicapra pyrenaica ornata) v Apeninách nebo mlok černý (Salamandra atra) v Alpách.

Mnoho druhů rostlin se přizpůsobilo životu na svislých stěnách horských útesů. Ve vysokých nadmořských výškách a na svazích se například daří známé protěži (Leontopodium alpinum).

Draví ptáci, jako například orel skalní (Aquila chrysaetos), sup bělohlavý (Gyps fulvus) a orlosup bradatý (Gypaetus barbatus), využívají k hnízdění horské skály a skalní stanoviště.

level_4_slide_1

SAVCI

Evropské hory jsou domovem mnoha savců včetně kozorožců, kamzíků a horských zajíců. Hory také poskytují velkým šelmám útočiště a koridory, které jim umožňují pohyb mezi regiony. V Evropě žije pět druhů velkých šelem: vlk (Canis lupus), rosomák (Gulo gulo), rys (Lynx lynx), rys iberský (Lynx pardinus) a medvěd hnědý (Ursus arctos). Tyto druhy koexistovaly s lidmi po celou historii, ale jejich současný management a ochrana vyžadují opatření k řešení konfliktů s lidmi, zejména k zamezení útoků na hospodářská zvířata.

level_4_slide_1

SAVCI

Evropské hory jsou domovem mnoha savců včetně kozorožců, kamzíků a horských zajíců. Hory také poskytují velkým šelmám útočiště a koridory, které jim umožňují pohyb mezi regiony. V Evropě žije pět druhů velkých šelem: vlk (Canis lupus), rosomák (Gulo gulo), rys (Lynx lynx), rys iberský (Lynx pardinus) a medvěd hnědý (Ursus arctos). Tyto druhy koexistovaly s lidmi po celou historii, ale jejich současný management a ochrana vyžadují opatření k řešení konfliktů s lidmi, zejména k zamezení útoků na hospodářská zvířata.

CO DĚLÁ EU PRO OCHRANU NAŠICH HOR?

Mnohé snahy o ochranu evropských hor se koordinují a podporují na širší evropské úrovni. Kromě směrnic o přírodě EU, které chrání horské druhy a stanoviště a tvoří rámec sítě Natura 2000, je EU také smluvním členem Alpské úmluvy a Karpatské úmluvy. V rámci těchto úmluv se všechny zúčastněné země dohodly na společných cílech a opatřeních na ochranu přírodního a kulturního dědictví dvou největších pohoří v Evropě.

Alpská úmluva je jedinečným právně závazným nástrojem udržitelnosti, jehož cílem je chránit citlivé alpské ekosystémy, jakož i alpskou kulturní identitu, dědictví a tradice pro budoucí generace.

https://www.alpconv.org/en/home/

Karpatská úmluva je subregionální smlouva, která podporuje udržitelný rozvoj a ochranu karpatského regionu.

http://www.carpathianconvention.org/

The Biodiversity information system for Europe is a partnership between
the European Commission and the European Environment Agency.

Other European Information Systems