POBŘEŽNÍ A MOŘSKÁ STANOVIŠTĚ
Mořská a pobřežní prostředí Evropy jsou pozoruhodně rozmanitá. Jen na pobřeží EU je chráněno 39 různých typů pobřežních stanovišť, včetně kamenitých pláží, ústí řek, lagun, slanisk, mořských útesů a 17 druhů dun.
PÍSEČNÉ DUNY
Dlouhé úseky pobřeží EU lemují písečné duny. Vznikají ze sedimentů, které se vlivem přílivu a odlivu přesouvají na břeh a vytvářejí pláže. Duny vznikají, když jsou sedimenty dostatečně hluboko ve vnitrozemí, aby je příliv a odliv přestal přemisťovat; obvykle jsou osídleny a stabilizovány vegetací.
Duny patří mezi pobřežní biotopy nejvíce ohrožené lidským rozvojem a v celé EU jsou většinou ve špatném stavu. Ke změnám přírodního pobřeží a k degradaci stanovišť dun mohou vést zejména činnosti související s cestovním ruchem. Invazní druhy, které nejsou pro evropské duny původní, mohou duny poškozovat také svou dominancí a vytlačováním původní fauny a flóry.
MOŘSKÁ STANOVIŠTĚ: MOŘSKÉ TRÁVY, LESY MORE
Mořské oblasti také obsahují bohatě rozmanitá stanoviště, od stabilního prostředí hlubokých moří až po velmi dynamické pobřežní vody. Mezi mořská stanoviště chráněná v mořích EU patří písčité břehy, dna s porosty mořské trávy posidonie, mořské jeskyně, útesy a hlubokomořská stanoviště, jako jsou podmořské struktury formované unikajícími plyny. Většina těchto stanovišť je také domovem bohatých společenství živočichů. Domovem řady z nich jsou například dna s výskytem mořských řas, ale i toto stanoviště je ohroženo.
MOŘŠTÍ SAVCI
V evropských mořích se vyskytuje 34 druhů delfínů, velryb a sviňuch – souhrnně označovaných jako kytovci. Tyto druhy představují 42 % známých druhů kytovců na celém světě a patří mezi ně sviňucha obecná (Phocoena phocoena), delfín skákavý (Tursiops truncatus) a plejtvák myšok (Balaenoptera physalus). Řada druhů kytovců se potápí do velkých hloubek. Například vorvaň obrovský (Physeter macrocephalus) se dokáže ponořit do hloubky více než 2 000 metrů, aby našel svou oblíbenou potravu, krakatice.
Všichni mořští savci v celé EU jsou podle směrnice EU o stanovištích přísně chráněni. Členské státy EU musí přijmout vhodná opatření, aby zabránily negativním dopadům na populace kytovců. Mnoho zemí v souladu s právem EU reguluje turistické aktivity tak, aby se zabránilo rušivým vlivům na kytovce. Kromě toho musí členské státy v rámci společného evropského úsilí koordinovaného Evropskou agenturou pro životní prostředí (EEA) pravidelně monitorovat stav mořských savců a podávat o něm zprávy. Kromě toho se rámcová směrnice EU o strategii pro mořské prostředí zabývá také některými tlaky na mořské savce, jako je například podmořský hluk.
MOŘSKÉ ŽELVY
Ze sedmi druhů mořských želv na světě se jich pět vyskytuje v mořských vodách EU a všechny jsou přísně chráněny směrnicí o stanovištích. Na středomořských plážích hnízdí kareta obecná (Caretta caretta) a kareta obrovská (Chelonia mydas). Želví samice může před hnízděním urazit až 12 000 kilometrů a obvykle naklade vejce na stejné pláži, kde se sama vylíhla.
Další tři druhy mořských želv jsou návštěvníky Středozemního moře a severovýchodního Atlantiku, zejména v okolí Madeiry, Kanárských ostrovů a Azorských ostrovů. Jedná se o kožatky velké (Dermochelys coriacea), karety menší (Lepidochelys kempii) a karety pravé (Eretmochelys imbricata).
DALŠÍ ÚSILÍ EU V OBLASTI OCHRANY POBŘEŽÍ A MOŘÍ
Řada snah a úspěšných opatření na ochranu evropského mořského prostředí je koordinována na úrovni Evropské unie. Vedle směrnic EU o ptácích a stanovištích je rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí speciálně věnována řešení největších tlaků na mořské prostředí, aby se zajistilo zlepšení kvality našich moří.
V roce 2020 Evropská komise zahájila Strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, jejímž cílem je eliminovat nebo snížit vedlejší úlovky ohrožených druhů na úroveň, která umožní obnovu těchto druhů.
Mořský odpad se stal vážným problémem pro mnoho pobřežních a mořských stanovišť a druhů. V evropských mořských vodách tvoří 80–85 % mořského odpadu plasty (z toho 50 % plastové výrobky na jedno použití), zatímco 27 % tvoří předměty související s rybolovem. Směrnicí EU o omezení dopadu některých plastových výrobků na životní prostředí se zavádí opatření k zákazu jednorázových výrobků z plastu, k nimž je na trhu dostupná alternativa, za účelem snížení objemu plastových nádob na potraviny a nápojových kelímků a představuje cíl pro tříděný sběr plastových lahví. Pozitivní dopad těchto opatření na mořské prostředí by měl být významný již v blízké budoucnosti.
EU poskytuje finanční podporu na ochranu a zlepšení mořské biologické rozmanitosti prostřednictvím Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF) a programu EU LIFE. V rámci těchto dvou programů bylo financováno mnoho úspěšných mořských a pobřežních projektů.
The Biodiversity information system for Europe is a partnership between
the European Commission and the European Environment Agency.
Other European Information Systems